Zkušební řád pro zkoušky loveckých slídičú (zdroj-KCHLS)
ÚVOD Plemena slídičů jsou
nedílnou součástí české myslivecké kynologie. Těší se zájmu jak myslivecké,
tak ostatní kynologické veřejnosti pro svou inteligenci a nadanost, což jim
dává předpoklad pro všestranné lovecké využití. Jejich menší tělesná stavba
má své jisté výhody – menší nároky na ustájení, výživu a snadnější přepravu.
To ale neznamená, že jsou menší svým výkonem. Tento zkušební řád byl koncipován tak, aby mohla všechna plemena
slídičů při dobrém vedení úspěšně zvládnout všechny disciplíny jednotlivých
druhů zkoušek. Jeho náročnost odpovídá podmínkám při dnešním výkonu práva
myslivosti a je zárukou, že pes, který úspěšně vykoná některou ze zkoušek,
bude platným pomocníkem svého vůdce. ZKOUŠKY VLOH - ZV odhalují vrozené vlohy
psa, kvalitu jeho nosu, hlasitost, povahu a schopnosti k dalšímu
náročnějšímu výcviku. PODZIMNÍ ZKOUŠKY – PZ splnění limitních
disciplin nebo PZ v kterékoliv ceně kvalifikuje loveckého slídiče jako
lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře. LESNÍ ZKOUŠKY – LZ splnění limitních
disciplin nebo LZ v kterékoliv ceně kvalifikuje loveckého slídiče jako
lovecky upotřebitelného pro vyhledání a dosled spárkaté zvěře v lesních honitbách
a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře a jako
lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře. ZKOUŠKY SPECIÁLNÍ VODNÍ PRÁCE – SVP kvalifikují psa jako
lovecky upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře
v honitbách s rozsáhlými vodními plochami a chovem vodní zvěře. Zkouší se podle
zkušebního řádu pro zkoušky ohařů. BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY – BZ kvalifikují psa jako
lovecky upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté zvěře, jejíž stopa je stará
více než 12 hodin. Těchto zkoušek se mohou zúčastnit všechna plemena ohařů a
retrieverů a zkoušeni jsou dle tohoto
zkušebního řádu. Poznámka: Na BZ musí být stopní dráha
nejméně 12 hod. stará (zakládá se předchozí den). VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY – VZ jsou nejvyšším typem zkoušek
z loveckého výkonu. Psi, kteří je úspěšně absolvují, prokáží schopnost
všestranně pracovat v lese, v poli i ve vodě, mohou být zapsáni v
plemenné knize jako psi univerzální „U“. MEMORIÁL MILENY ŠTĚRBOVÉ – MMŠ je vrcholnou mezinárodní soutěží slídičů. Podrobnosti jsou
uvedeny ve Statutu MMŠ. MMŠ se zkouší dle ZŘ pro všestranné zkoušky slídičů.
Soudcovská tabulka MMŠ je shodná se soudcovskou tabulkou všestranných zkoušek
slídičů. Z důvodu zadání titulu CACIT se upravují některé disciplíny na
základě Reglementu B – FCI pro mezinárodní zkoušky loveckých slídičů takto: Disciplína „Nahánění“ se zkouší 2x 10 min. v různých
lečích. Disciplína „Dohledávka a přinášení pernaté zvěře“ se zkouší bezprostředně
po slídění a vzdálenost pohozené zvěře se zvětšuje z 30 kroků na 50. Disciplína „Vlečka se srstnatou zvěří“ – délka vlečky se
prodlužuje z 200 kroků na 400. Aby nejlepší pes v celkovém pořadí získal titul CACIT, musí
dosáhnout I. ceny, musí prokázat hlasitost, musí z disciplíny „Nahánění“
získat známku 4 a nejméně 4x známku 4 z disciplín „Slídění“, „Vlečka se
srstnatou zvěří“, „Dohledávka a přinášení pernaté zvěře“, „Slídění
v rákosí“, „Přinášení kachny z hluboké vody“, „Práce na pobarvené
stopě“, „Poslušnost a ovladatelnost“. Dále je určeno, že zbývající disciplíny
z těchto, které nebyly hodnoceny známkou 4, musí být hodnoceny nejhůře
známkou 3. Druhý pes v celkovém pořadí obdrží res. CACIT, pokud splní
všechny podmínky pro udělení CACIT. PŘEDMĚTY ZKOUŠEK NOS Časový limit: po celou dobu zkoušek Rozhodčí sleduje
kvalitu nosu během těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho zhodnocení
musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes
zvěř navětří, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru,
vlhkost a teplota vzduchu, povahu terénu, porost apod. HLASITOST Časový limit: po celou dobu zkoušek Pes by měl prokázat
hlasitost na stopě živé zvěře nebo při kontaktu s ní, když ji sám vyrazí
a žene. Známkou 4 je hodnocen pes, který čerstvou stopu
zvěře okamžitě sleduje, pravidelně hlásí, aniž by zvěř před sebou sledoval
zrakem, nebo pes, který zvěř sám vyrazí, sleduje a hlásí i když ji nevidí. Známkou 3 je hodnocen pes, který pracuje jako při
známce 4, hlášení však je přerušované delšími odmlkami. Známkou 2 je hodnocen pes, který hlásí zvěř jenom
tehdy, když ji vidí a ztrácí-li ji z dohledu, přestane. Známkou 1 je hodnocen pes, který hlásí zvěř po
jejím spatření jen značně přerušovaně, s většími přestávkami. Známkou 0 je hodnocen pes, který při
pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji. Neměl-li pes při
zkoušce možnost prokázat hlasitost, mohou ji rozhodčí převzít z již
dříve vykonané zkoušky. Musí ji však vůdce doložit soudcovskou tabulkou, nebo
zápisem v průkazu původu psa. V opačném případě dostane náhradní
slídění v lépe zazvěřené části honitby. Neprokáže – li pes na zkoušce
hlasitost, může pokračovat se známkou 0 ve III.ceně. POSLUŠNOST A OVLADATELNOST Časový limit: po celou dobu zkoušek Rozhodčí sleduje
během celých zkoušek, jak pes reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní
povely (přivolání), není-li právě v kontaktu se stopou věře. Je-li pes
v pohybu za zvěří, kterou našel v krytině a sleduje ji ať už
hlasitě nebo němě a nereaguje na přivolání, nemá to rozhodčí hodnotit jako
neposlušnost. Tento projev v temperamentu je v daném okamžiku
cennější. Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti.
Rozhodčí hodnotí psa v průběhu celých zkoušek. Pes, který se vzdálí
z dosahu svého vůdce během zkoušek na více než 15 minut, obdrží známku
0. Tento čas neplatí, jde-li pes na rozkaz vůdce za postřelenou zvěří. Chování po výstřelu Zkouší se při
disciplíně „Slídění“. Přibližně v polovině časového limitu vůdce na
pokyn rozhodčího jednou vystřelí z brokovnice v okamžiku, kdy se
pes zaměstnává prohledáváním krytiny ve vzdálenosti 15 - 20 kroků od vůdce a
nedívá se na něho. Pes, který prokáže
svým chováním, že se nebojí výstřelu, hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po
výstřelu divoce pobíhat ve větší vzdálenosti a nereaguje na přivolání, nebo
se vrátí k vůdci a musí být neustále ke slídění pobízen, hodnotí se
nižší známkou. Pes, který má strach
z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se
přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, nebo
nejde ani po pobízení vůdce od nohy, hodnotí se známkou 0. Vodění na řemeni Rozhodčí, určený pro
posuzování této disciplíny, vytyčí v lesním nebo podobném porostu trasu,
která by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná. Trasa je
kruhového tvaru a vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi
keři, přes příkop atd.). Rozhodčí sleduje vůdce
se psem po celé délce trasy. Vůdce vede psa na vypouštěcím vodítku nebo
svinutém barvářském řemeni. Během zkoušky vůdce nesmí držet vodítko
v ruce a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za
svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat
táhnout. Nemá se zaplétat do keřů, ani zachytávat za stromy. Vůdce projde
kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění na
řemeni. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li za stromy nebo keře, nebo ho
správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku. Nahánění( limitní disciplina) – časový limit 5ti minut. Časový limit: do 10ti
minut Ke zkoušce je
požadován dostatečně velký a hustý porost, pokud možno dobře zazvěřený. Zkouší se následujícím
způsobem. Rozhodčí zaujmou vhodné stanoviště, aby mohli sledovat práci psa v leči
i počínání vůdce. Nahánění je možné provádět přímo od nohy, nebo
z odložení. Vůdce si odloží psa před lečí na vhodném místě (proti ústí
ochozu, pěšiny nebo jiného vhodného vstupu do leče) a poodejde asi 50 kroků
na libovolnou stranu. Dá povel, po němž musí pes jít přímo do leče. Je chybou
přiběhne-li pes napřed k vůdci. Pes má prohledávat s chutí leč,
nalezenou zvěř hlasitě oznámit a vytlačit ji z leče. Hodnotí se způsob
systematické práce psa. Během nahánění může pes vybíhat z leče, ale musí
se do ní bez pobízení zase sám vracet. Pokud vůdce naznačuje psovi, že
nahánění pokračuje nelze to slučovat s pobízením psa do leče a nelze za
to snižovat známku z hodnocení. Vůdce může zůstat stát po celou dobu nahánění na stanovišti,
nebo pomalu postupovat podle leče a řídit se pokyny rozhodčích. Při VZ se zadáním
titulu CACIT se zkouší 2x 10 minut v různých lečích. Prokáže-li pes během
nahánění hlasitost, může být rozhodčími hodnocena. Je-li však již
v průběhu zkoušek z hlasitosti ohodnocen, nesmí se tato známka
snížit. Nahánění
z odložení je zvýhodněno koeficientem 9. Známkou 4 je hodnocen pes, který pracoval dle
uvedeného popisu. Prostorově prohledal leč, udržoval si kontakt s vůdcem
a nemusel být více než 2x pobízen do leče. Známkou 3 je hodnocen pes, který nemusel být více
než 4x pobídnut k práci v leči, aby stanovenou dobu dobře pracoval.
Známkou 2 je hodnocen pes, který byl často pobízen
do leče, aby splnil předepsaný časový limit. V leči pracoval dobře. Známkou 1 je hodnocen pes, který byl často pobízen
do leče a vydržel nahánět více než polovinu limitu. Známkou 0 je hodnocen pes, který přes veškeré
pobízení vůdce, nedokázal v leči soustavně nahánět. Přijde-li pes při nahánění z odložení napřed k vůdci,
hodnotí se jako od nohy – koeficient 7. Zkouší-li se nahánění
2x, lze používat známky 3,5, 2,5 apod. Aritmetickým průměrem se vypočítá
výsledná známka. Popis limitní
discipliny: úkolem
této discipliny je prověření schopnosti psa vyhledat zvěř v lesních
podmínkách. K vyzkoušení této discipliny jsou vhodné houštiny a mladší lesní
kultury a to i s podrostem. Pes má prokázat po dobu 5ti minut, že je schopen
přidělený terén prohledávat. Vůdce po celou zkušební dobu může psa pobízet,
není podstatné, kolikrát pes prohledávaný terén opustí. V případě, že jde za
zvěří, která není poraněná, by se měl do 15 minut vrátit ke svému vůdci. Je
přípustné, aby se pes po zahájení discipliny vzdálil tak, že je z vlivu
vůdce. Pokud se tak stane, počítá se psu čas, za který se má vrátit k vůdci.
Po vrácení se psa k vůdci do 15ti minut je disciplina ukončena. Je – li
časový limit 15ti minut překročen, pes z této limitní discipliny neobstál. Slídění (limitní disciplina) – časový limit 20 minut. Časový limit: 20 minut Zkouší se v poli
s vyšší krytinou, popřípadě u vody nebo v lese s dostatečným
porostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem. Je možné využít i
strniště s řadami slámy. Pes má radostně,
energicky a soustavně prohledávat terén s evidentní snahou nalézt zvěř,
nebo její stopu. Do té doby musí zůstat v kontaktu se svým vůdcem a
řídit se jeho pokyny. Má pracovat v přehledném terénu do vzdálenosti
účinnosti brokového výstřelu. S nepřehledností terénu se musí zkracovat
i vzdálenost slídění, aby byla možnost vypíchnutou zvěř ulovit. Slídění má
trvat nejméně 20 minut. Známkou 4 je hodnocen pes, který člunkovitým
způsobem prohledává terén před pomalu postupujícím vůdcem. Pracuje samostatně
bez častých povelů, s neumdlévající snahou a chutí najít zvěř. Známkou 3 je hodnocen pes, který nemá tak dokonalý
způsob slídění, nebo musel být vícekrát pobízen. Známkou 2 je hodnocen pes, který nemá systematické
slídění a k práci musel být často pobízen. Známkou 1 je hodnocen pes, který chodí jenom
krátce před vůdcem za stálého pobízení. Známkou 0 je hodnocen pes, který přes veškeré
pobízení vůdcem nemá snahu hledat zvěř a zdržuje se ve vůdcově blízkosti. Popis limitní discipliny: slídění se provádí v terénu, kde pes nemůže
vyhledávat zvěř pouze zrakem a prokazatelně musí při slídění používat nos.
Není chybou, pokud je krytina vyšší a klade psovi určitý odpor. Tak je možno
posoudit loveckou vášeň slídiče. Slídění psa musí probíhat před vůdcem na
vzdálenost účinného brokového dostřelu. Výše popsaná práce musí probíhat nejméně
alespoň polovinu zkušební doby. Během slídění vůdce nebo přidělený střelec
vystřelí a to tehdy, pokud to pes nečeká, aby bylo možno posoudit, chování
psa po výstřelu. Psi, u kterých se prokazatelně projevuje bázlivost po výstřelu
nemohou dále ve zkoušce pokračovat. Pes, který se vzdálí z vlivu vůdce
více jak 15 minut, je hodnocen známkou neobstál. Limit neplatí, jde –
li pes na rozkaz vůdce za postřelenou zvěří. Vrozená chuť k práci Vrozená chuť
k práci se hodnotí po celý čas zkoušek a hodnotí se ochota při slídění,
s jakou se pes snaží vyhledat a případně aportovat zvěř. Jako nejlepší
pes je hodnocen ten, který za těžkých povětrnostních podmínek vytrvale a
s velkou chutí slídí a hledá zvěř. Z celkového chování psa je vidět,
že pracuje s vrozenou chutí a radostí. Chyby: stálé povzbuzování, nepřesvědčivé plnění rozkazů a
celkově malý zájem o práci. Tato disciplína
nahrazuje u plemen: clumber španěl, irský vodní španěl, americký vodní španěl,
případně u dalších vodních psů u zkoušek pro lovecké slídiče (ZV, PZ, LZ, VZ)
disciplínu „Hlasitost“. Stopa živé zvěře Pes musí sledovat
stopu zvěře, na kterou ho vůdce nasadil nebo kterou na rozkaz vůdce sám
našel, nejméně do vzdálenosti 200 kroků, aby mohl být hodnocen známkou 4. Známkou 0 je hodnocen pes, který stopu nesleduje.
Dohledávka a přinášení pernaté zvěře
(limitní disciplina) Časový limit: 10 minut Pes má prokázat, že
dokáže najít střelenou pernatou zvěř, která po zásahu spadla do vyšší krytiny
a myslivec ji nevidí. Pro všechny zkoušené
psy musí být použit stejný druh zvěře. Rozhodčí vyberou
vhodné místo a pohodí zvěř tak, aby to
pes ani vůdce neviděli. Pes je vypuštěn vůdcem na výzvu rozhodčího
z místa vzdáleného od pohozené zvěře asi 30 kroků, vždy s dobrým
větrem. Vůdce nesmí dávat psovi povely k přinesení zvěře. Za každý
takový povel se snižuje známka o jeden stupeň. Známkou 0 je hodnocen pes, který byl prokazatelně u
zvěře, avšak tuto nepřinesl ani po dvou povelech. Rozhodčí hodnotí
zejména ochotu psa nalézt zvěř, její rychlé uchopení, přímočaré přinesení a
spolehlivé odevzdání. Pes se má při předávání posadit před vůdce bez
hlasitého povelu a zvěř klidně držet, než mu ji vůdce odebere
s příslušným povelem. Každý vůdce si může
přinést odpovídající zvěř. O vhodnosti k použití rozhodnou rozhodčí. Známku ovlivňuje
celkový způsob vypracování této disciplíny. Nedohledá-li pes zvěř do 10ti
minut, hodnotí se známkou 0. Dále se snižuje známka za špatné předání a za
každý povel k přinesení zvěře o jeden stupeň. Vyplivnutí a nepředání = 2 chyby. Při VZ se zadáním
titulu CACIT se provede dohledávka ihned po ukončení slídění na vzdálenost 50
kroků. Popis limitní discipliny: tato disciplina se zkouší buď samostatně a
nebo může navazovat na disciplinu slídění. Pes může tuto disciplinu splnit
jak na střelené pernaté zvěři, kterou prokazatelně dohledá nosem a nebo na
pohozené pernaté zvěři. Pernatá zvěř se pohodí do vyšší krytiny proti větru a
to tak, aby do pes neviděl. V případě pohozené zvěře vůdce postupuje se psem
proti větru a nesmí se ke zvěři přiblížit na vzdálenost kratší než 15 kroků.
Pokud se dohledávka odehrává na střelené pernaté zvěři, není limit 15 kroků
požadován a dohledávka se provádí jako v praxi při lovu. Jak v případě
střelené, tak pohozené zvěře pernaté musí pes tuto dohledat do 10 minut.
Pokud pes nedohledá pohozenou pernatou zvěř do 10ti minut, rozhodčí
disciplinu ukončí a vůdci ukáže, kde zvěř leží a pes je z této discipliny
hodnocen známkou neuspěl. Pes musí vůdci donést zvěř alespoň na vzdálenost 3
kroků. V případě poraněné
nebo postřelené zvěře se této zvěře musí vůdce pomocí psa zmocnit, aby mohl
ukončit její utrpení. Ponechá - li pes poraněnou nebo postřelenou zvěř
uniknout, je z této discipliny hodnocen neuspěl. Neuspějí i psi, kteří
prokazatelně zvěř načínají nebo příliš tvrdým skusem poškozují. Dohledávka a přinášení srstnaté zvěře (zkouší se při VZ) Časový limit: 10 minut Pes má prokázat, že je
schopen dohledat vychladlou srstnatou zvěř. Tato disciplína se zkouší na
pokraji lesa nebo na lesní pasece. Jako zvěř se použije králík nebo zajíc
(pro anglické kokršpaněly se použije vždy jen králík). Rozhodčí pohodí zvěř
na vzdálenost asi 30 kroků tak, aby to pes ani vůdce neviděli. Pes je vůdcem
vypuštěn proti větru k místu pohození. Způsob hodnocení je stejný jako u
disciplíny „Dohledávka a přinášení
pernaté zvěře“. Vlečka se srstnatou zvěří (limitní disciplina) Časový limit: 15 minut Vlečka se zakládá se 2
oblouky na vzdálenost 200 kroků. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Na konci
se položí zvěř, která byla tažena. Vlečky se zakládají
v poli následovně. Rozhodčí zakládající vlečku si zvolí vhodný směr, označí
nástřel, na němž zanechá trochu vytržené srsti nebo vlny z tažené zvěře.
Tuto táhne za sebou na provázku vždy po srsti. Když ujde asi 1/3 stanovené
vzdálenosti, odbočí od přímky pozvolným obloukem na libovolnou stranu. Po 2/3
položené vlečky se opět odchýlí od přímky na druhou stranu než předtím.
Dotáhne zvěř na stanovenou vzdálenost, odváže z ní provázek, zvedne ji
v ruce, zkontroluje neporušenost zvěře a pustí ji v ose vlečky na
zem. Poté odejde ve směru tažení poslední části vlečky asi 50 kroků a zde se
dobře ukryje tak, aby mohl sledovat práci psa. V úkrytu musí zůstat tak
dlouho, aby nerušil práci psa ani při přinášení zvěře k vůdci. Vlečka se
zakládá vždy po větru. Zvěř nesmí být vlečena
po čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném nebo chemikáliemi ošetřeném poli.
Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků. Pes může
sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem, jít pod větrem, ale musí se
vlečkou řídit. Po vypracování vlečky má zvěř ihned uchopit, co nejkratší
cestou se vrátit k vůdci a zvěř odevzdat. Používá se divoký nebo
domácí králík nebo zajíc v odpovídající velikosti a barvě. Dohledá – li pes po stopě (nikoliv zrakem) střelenou srstnatou
zvěř na vzdálenost 200 kroků, může se tato práce hodnotit jako vlečka se
srstnatou zvěří. Chyby: neochotné přinesení, špatné předání, nesledování vlečky –
volné hledání, další povely i optické, kromě povelu při vypuštění psa. Každé
další nasazení na vlečku a každá z uvedených chyb snižují známku vždy o
jeden stupeň. Přinese-li pes zvěř z vlečky do stanoveného limitu se 3 a
více chybami obdrží známku 1. Při VZ a MMŠ, kde je
zadáván titul CACIT, zakládá se vlečka 400 kroků dlouhá pro anglické
kokršpaněly s divokým nebo domácím králíkem, odpovídajícím velikostí,
ostatním plemenům se vlečka zakládá s vyspělým zajícem nebo králíkem.
Při LZ se vlečka zakládá na poli nebo louce a končí v lese 2/3 délky. Popis limitní discipliny: vlečka se srstnatou
zvěří se zakládá s vyspělou, nezávadnou a velikosti plemene přiměřenou zvěří.
Ideální je zakládat vlečku po větru, ale není chybou, je – li vlečka založena
s bočním větrem. Není přípustné zakládat vlečku proti větru. Vzdálenost mezi
jednotlivými stopními dráhami je nejméně 100 kroků. Na konci stopní dráhy se
ponechá vlečená zvěř. Není dovoleno vlečenou zvěř ukrývat, ponechávat mimo
stopní dráhu. Vlečku zásadně zakládá rozhodčí a od položené zvěře na konci
stopní dráhy pokračuje nejméně 50 kroků v přímém směru a dobře se ukryje.
Vlečka se srstnatou zvěří je 200 kroků dlouhá, dvakrát obloukovitě lomená. Pro splnění limitní discipliny musí pes
přinést zvěř srstnatou z vlečky do
15ti minut. Vůdce může dávat libovolné
povely co do obsahu a četnosti. Může psa opakovaně nasazovat během celých
15ti minut. Může však jít se psem
maximálně 20 kroků od nástřelu. Čas se počítá od vypuštění psa při prvním
nasazení. Pes musí zvěř srstnatou donést k vůdci alespoň na 3 kroky do
časového limitu 15 minut. Neobstojí
psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem
poškozují. Vlečka se zvěří pernatou (zkouší se pouze při VZ) Časový limit: 10 minut Vlečka se zakládá
v poli s vyspělou bažantí zvěří na vzdálenost 150 kroků. Způsob
založení – na nástřelu vytržená pírka, v průběhu stopní dráhy dva
pozvolné oblouky – je shodný s vlečkou se srstnatou zvěří. Rovněž způsob
hodnocení je shodný s disciplínou
„Vlečka se zvěří srstnatou“. Ochota a chuť do vody (zkouší se pouze při ZV) Časový limit: 5 minut Pes má prokázat, že
jde ochotně do vody a že plave za jedním vhozeným předmětem. Tento pes je
hodnocen známkou 4. Pes, který jde do vody
váhavě nebo mu musí být do vody vhazovány různé předměty, bude ohodnocen
úměrně nižší známkou. Pes, který nejde přes
všechna pobízení do vody, je hodnocen známkou 0. V žádném případě
nesmí být pes do vody vhozen nebo jinak násilně vtažen. Přinášení kachny z hluboké vody (zkouší se při PZ a VZ) Časový limit: 5 minut (limitní disciplina u PZ) Kachnu zásadně vhazuje
do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 - 15 metrů od břehu, aby měl pes
možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Vůdce psa
nebo určený pomocník při vhození kachny do vody rozhodčím vystřelí do vzduchu
brokovou zbraní a to tak, aby situace co nejvíce napodobovala praktický lov.
Pes musí být před započetím discipliny na volno (sedí nebo leží u vůdce) a
pro vhozenou kachnu může jít i bez povelu. Známkou 4 se hodnotí pes, který přinese kachnu z
hluboké vody na jeden povel (nebo bez povelu) a řádně ji předá. Uchopení kachny
za letku, krk apod. není chyba. Rovněž není chybou položí-li kachnu na zem,
aby ji okamžitě a lépe uchopil a dokončil přinášení. Každý další povel k
přinesení, uchopení, odevzdání, nesednutí při odevzdání, nebo puštění kachny
a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o
jeden stupeň. Známkou 1 se hodnotí pes, který po delším
povzbuzování vynese kachnu z vody ještě do stanoveného limitu. Při VZ se tato
disciplína zkouší v následující úpravě: vůdce stojí se psem tak, aby pes
neviděl vhazování kachny na zrcadlo. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce
výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody, pak je pes
vypuštěn a vyzván k práci. Popis limitní discipliny: Úkolem této discipliny
je prokázat schopnost psa, že jde do vody a vynese střelenou kachnu na břeh.
Disciplina se má zkoušet v přírodních vodních nádržích, jsou nevhodné vodní
nádrže s příkrým nebo kolmým břehem. Kachnu do vody vhazuje rozhodčí. Vůdce psa nebo určený pomocník při vhození
kachny do vody rozhodčím vystřelí do vzduchu brokovou zbraní a to tak, aby
situace co nejvíce napodobovala praktický lov. Pes musí být před započetím
discipliny na volno (sedí nebo leží u vůdce) a pro vhozenou kachnu může jít i
bez povelu. Pes má kachnu do 5ti minut
vynést na břeh a je vůdci dovolena veškerá podpora psa. Podstatné je aby pes
do 5ti minut donesl kachnu nejméně na 3 kroky k vůdci. Neobstojí psi, kteří
prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují. Slídění v rákosí (zkouší se pouze při VZ) Časový limit: 5 minut Zkouší se
v rákosí, břehových a vodních krytinách tak, aby musel pes i místy
plavat. Má prokázat, že je schopen živou zvěř zdvihnout a ulovenou zvěř
dohledat. Nepovažuje se za
chybu, opustí-li pes rákosí, ale sám se bez povelu vrátí. Známkou 4 se hodnotí pes, který určený prostor
samostatně a systematicky prohledává. Známkou 3 se hodnotí pes, který určený prostor
dobře prohledává, ale vybíhá z rákosí a vůdce ho musí povely pobízet. Známkou 2 se hodnotí pes, který prohledává rákosí
bez systému a zájmu, nejde dostatečně daleko ani při častém povzbuzování. Známkou 1 se hodnotí pes, který prohledává rákosí
pouze na okraji a vůdce ho musí pro neochotu k práci stále povzbuzovat. Známkou 0 se hodnotí pes, který nemá zájem v
rákosí vůbec pracovat. Dohledávka kachny pohozené v rákosí (zkouší se pouze při
VZ) Časový limit: 10 minut Pokud se při
disciplíně slídění v rákosí nepodaří zdvihnout kachnu a ulovit ji, vhodí
rozhodčí kachnu do rákosí, nebo jiné břehové krytiny 5 metrů od kraje, kde se
předpokládá ukončení slídění. Vůdce ani pes nesmí vidět, kam byla kachna
vhozena. Čas na dohledávku se měří od chvíle, kdy pes ukončí slídění a vůdce
na pokyn rozhodčího mu dá povel k dohledávce. Chyby při přinášení se
hodnotí stejně jako u disciplíny „Přinášení kachny z hluboké vody“ a čas
stejně jako u disciplíny „Dohledávka pernaté“. Známkou 4 se hodnotí pes, který dohledá a odevzdá
zvěř do 5ti minut, známkou 3 do 7mi minut, známkou 2 do 9ti minut a známkou 1
do 10ti minut. Šoulačka Při zkoušení musí pes
prokázat, že rozlišuje šoulačku a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní
cestě, okraji lesa nebo v aleji s dobrým přehledem pro rozhodčí.
Vždy stranou od rušivých vlivů, před prací na pobarvené stopě. Šoulačka má být
dlouhá asi 120 kroků. Vůdce šoulá
pomalým krokem a obhlíží revír. Pes ho následuje buď u levé nohy, nebo za
patami. Asi po 30 krocích společného šoulání, vůdce psa nenápadně a tiše
odloží. Sám pokračuje v šoulání. Když poodejde přibližně 30 kroků,
zastaví se a přivolá nenápadným povelen psa. Pes nesmí jít k vůdci
skokem a spolu pokračují v šoulání dalších 30 kroků. Vůdce psa opět
odloží, poodejde 30 kroků, ustoupí do porostu, aby jej pes neviděl, zalící a
vystřelí. Potom se vrátí ke psovi a upoutá ho na vodítko. Pes se musí během
šoulačky chovat klidně. Chyby: předbíhání psa z boku na bok, vzdalování se od
vůdce, hlučné projevy, stálé odkládání a dobíhání vůdce, nápadné nebo hlasité
povely, následování vůdce po přivolání skokem, neochota psa k odložení,
nevyčkání psa na místě odložení, vůdcovo větší sledování psa než zvěře, za
kterou šoulá. Každá chyba snižuje známku o jeden stupeň. Přijde-li pes po
výstřelu k vůdci a nemá-li žádnou jinou chybu, hodnotí se známkou
1. Odběhne-li pes do leče je hodnocen
známkou 0. Při 3 a více chybách avšak neodběhne-li pes do leče obdrží známku
1. Zkoušení této
disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odstřelu spárkaté zvěře na
šoulačce se psem. Práce na pobarvené stopě ( limitní disciplina) Časový limit: 60 minut Pobarvená stopní dráha
má být dlouhá 500 - 600 kroků, se dvěma změnami směru. Pobarvené lože je asi
v polovině stopní dráhy a je označeno položenými větvičkami a větším
množstvím nakapané krve. Vzdálenost mezi jednotlivými barvami musí být
nejméně 150 kroků v celém průběhu stopní dráhy. Pro založení jedné
dráhy se použije maximálně 0,3 l vepřové krve nebo barvy jakékoliv spárkaté
zvěře. Barva se zakládá tak,
že se kape z lahve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo
z lahve z umělé hmoty se šroubovacím uzávěrem s dírkou.
Zakládání barev jiným způsobem než uvedeným je nepřípustné. Pořadatel si musí
zajistit potřebnou spárkatou zvěř a krev nebo barvu. Zvěř položená na konci
barvy musí být řádně zašita v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se
ponechají nezašité. Je nepřípustné zkoušet psy na barvách, kde je dráha
vyšlapaná a vůdce ji může zrakem rozpoznat. Sejmuté značky nesmí být poházené
po zemi. Pro LZ se zakládá
barva ráno a smí být 1 - 8 hodin stará. Pro BZ a VZ se barva zakládá
odpoledne předchozího dne a má být nejméně 12 hodin stará. Číslo losu
z losování při zahájení zkoušek neplatí pro barvu. Před nástupem na
barvu nechají rozhodčí vůdcům barvu vylosovat. Pořadatel je odpovědný
za naprosto korektní chování přenašečů zvěře a trubačů, čekajících na konci
barvy. Musí být dobře ukryti a chovat se tiše až do ukončení disciplíny.
Teprve k předávání úlomku a troubení vyjdou z úkrytu. Barvy zakládá rozhodčí
s pomocníkem na předem vyznačené trase. Před nástřelem musí
být na stromě lístek s číslem barvy a zapíše se na něj čas založení
barvy. Pro směr dopředu jsou na stromech připevněny značky, které pomocník
před rozhodčím kladoucím barvu odstraňuje. Na odvrácené straně stromů zůstanou
značky sloužící pro kontrolu při vypracování barvy. Značky musí být malé body
ve výšce asi 2 metry nad zemí. Značky pro směr dopředu se ponechají na
prvních 20 krocích pro lepší orientaci. Rozhodčí zakládající barvu označí
nástřel větším množstvím barvy. Pokračuje za pomocníkem a zakládá barvu.
Pomocník ho musí upozornit na lože, které smí být značeno jenom na odvrácené
straně stromu a označí ho podobně jako nástřel. Kapání barvy se ukončí
v místě, kam bude nosiči položena zvěř. Barvy se kapou zásadně od
nástřelu po směru vypracování. Na konci mají být barvy označeny shodným
číslem jako na začátku a vyznačeno místo pro položení zvěře. Toto opatření je
zárukou, že bude kus položen přesně tam, kde má být. Je vhodné mít vyznačenou
spojovací stezku pro přenašeče zvěře. Pes může barvu
vypracovat jako vodič s koeficientem 10. Chce-li vůdce předvést psa jako
hlasiče, oznamovače nebo hlasitého oznamovače, musí tuto okolnost včetně
způsobu vypracování discipliny rozhodčím oznámit předem. Známka za výkon se násobí
koeficientem 15. a/ vodič Před započetím práce
na barvě připne vůdce psovi barvářský obojek s řemenem minimálně 5 m dlouhým.
Potom může psa odložit a prohlédnout si nástřel i několik kroků barvy. Po
přiložení psa na nástřel má pes ukázat barvu a pokračovat volným tempem po
barvě nízkým nosem. V případě bočního větru se může držet podél barvy
pod větrem. Má pracovat na plně rozvinutém barvářském řemeni, který drží
vůdce po celou dobu práce (s výjimkou přehmátnutí v případě překonávání překážky)
v ruce na konci. Ohlíží-li se
vůdce, aby zjistil správný směr stopy podle značek, musí jej rozhodčí
napomenout a za každé napomenutí se snižuje známka o jeden stupeň. Po celý
čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu
s jistotou. Dojde-li k loži, má ukázat barvu a ve správném směru
pokračovat. Není chybou, pokud pes ukáže stopy zvěře, které barvu křižovaly a
sám se opraví, vrátí se na barvu a pokračuje po ní. Sejde-li však
z barvy a vůdce to nezpozoruje, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat
za ním a po 20 krocích ho zatroubením upozorní na nutnou opravu. Potom jsou
vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy, musí si ji sami najít a
pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň.
Není chybou, táhne-li pes na konci barvy s vysokým nosem ke zvěři. Práce
psa nesmí být rušena koronou ani rozhodčími. Rozhodčí by měli postupovat 15 -
20 kroků za vůdcem psa. Dojde-li pes na konec
barvy, posoudí se hned chování u kusu. Vůdce odepne psovi barvářský řemen,
poodejde s rozhodčími asi 10 kroků a tiše sledují chování psa. Škubání
srsti a cloumání kusem není na závadu. Načne-li prokazatelně zvěř, nemůže
dosáhnout žádnou cenu. Načínání zvěře uvedou rozhodčí v soudcovské
tabulce. b/ hlasič Až k loži pracuje
a je hodnocen pes jako vodič. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na
místě s rozhodčími. Pes musí samostatně najít kus a do 10 minut u něho
začít hlásit, aby mohl být hodnocen známkou 4. Hlášení musí trvat až do
příchodu vůdce. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit.
Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky. c/ oznamovač Pes je hodnocen
k loži stejně jako vodič. U lože je pes vypuštěn po barvě, aby zbylou
polovinu barvy vypracoval samostatně. Rozhodčí ukrytý na konci dráhy,
sleduje, zda si pes zvěř ověřil a jeho návrat k vůdci oznámí
zatroubením. Do 20 minut se musí pes vrátit a naučeným způsobem oznámit, že
zvěř našel a snažit se vůdce co nejkratší cestou k ní dovést. Rozhodčí
sleduje, zda pes pracuje předem oznámeným způsobem. d/ hlasitý oznamovač Pes pracuje
k loži jako oba předchozí. U lože je pes vypuštěn a vede svého vůdce po
barvě jako oznamovač s tím rozdílem, že na stopní dráze musí
v intervalech hlásit. Povzbuzování při této práci není chybou. Selže-li pes jako
hlasič, oznamovač nebo hlasitý oznamovač a podaří se ho vůdci do 30ti minut
přivolat, může dokončit práci jako vodič. Známka za výkon se mu sníží o jeden
stupeň s koeficientem 10. Po uplynutí 30ti minut je pes hodnocen známkou
0. Čas se počítá od vypuštění od lože. Hodnocení: rozhodčí
pečlivě sleduje práci psa i vůdce. Všímá si, jak pes ověřuje nástřel, lože,
jak ukazuje křižující stopy zvěře a jak se sám opravuje. Příliš překotně, jen
těžko zbrzditelné tempo, při kterém
pes často zbíhal ze stopy je známkou nepříliš dobré spolupráce psa
s vůdcem a snižuje známku o jeden stupeň. Je dovoleno psa odkládat pro
uklidnění a soustředění. Ohlíží-li se vůdce během vypracování barvy na
značky, snižuje se mu známka o jeden stupeň. Rovněž tak se snižuje
známka za nedostatečně rozvinutý řemen, nevýrazné hlášení nebo oznámení a
malý zájem o stopu. Za úspěšný dosled
předají rozhodčí vůdci úlomek. Při tomto aktu je vhodný i trubač. Popis limitní discipliny: úkolem této discipliny
je vyzkoušet psa, zda je schopen dosledovat usmrcenou, postřelenou nebo jiným
způsobem zraněnou spárkatou zvěř.
Úkolem psa je během 60 minut kus spárkaté zvěře dosledovat. Pes může
pracovat jako vodič – vypracuje celou
stopní dráhu na barvářském řemenu, nejméně 5m dlouhém. Pes má sledovat stopu
na rozvinutém barvářském řemeni a to tak, aby jej vůdce mohl sledovat volným
krokem a z celé práce musí být patrné, že pes stopu sleduje s jistotou. Pes
by se neměl od stopní dráhy vzdálit do 20 kroků. Pokud tak nastane a pes se
sám viditelně opraví, není to chyba. V opačném případě je rozhodčím zastaven
a vrácen zpět na stopu. Vůdci je zakázáno se otáčet po značkách stopní dráhy
a je-li to opakovaně, má rozhodčí právo takovou práci ukončit a limitní
disciplinu hodnotit jako neobstál. V případě, že pes pracuje jiným způsobem
než vodič, musí vypracovat stopní dráhu k loži poraněné zvěře jako vodič a
odkud je vypuštěn. Na vypracování stopní dráhy má pes 60 minut a čas se
počítá od přiložení psa na nástřel. Pracuje – li pes na stopní dráze jiným
způsobem než vodič, musí pes po vypuštění od pobarveného lože prokazatelně
stopní dráhu sledovat a vůdce po stopní dráze ke kusu dovést. Není – li tuto
podmínku schopen splnit, je na pokyn rozhodčího pes opět vzat na řemen a musí
stopu dopracovat jako vodič a to do 60 minut. Uvázání na řemen je počítáno
jako další nasazení psa. Pes může být opraven a na stopu nasazen nejvýše 4x (nepočítá se
přiložení psa k nástřelu). Pro potřeby
lovecké upotřebitelnosti se nezkouší chování psa u kusu. Odložení Časový limit: 5 minut Rozhodčí určí místo
k odložení psa. Jeden z rozhodčích se ukryje v dobrém větru
tak, aby mohl odloženého psa sledovat. Druhý rozhodčí přivede vůdce a psa na
určené místo. Ukáže, kde si má psa odložit. Potom odejdou tak daleko, aby je
pes nemohl navětřit a vidět. Po 5 minutách se pro psa vrátí vůdce a odvede
ho. Rozhodčí se spolu dohodnou na známce a vyhlásí ji. Takto se vyzkouší
všichni psi. Místo k odložení
psa si musí vůdce řádně prohlédnout, aby jej neodložil k vosímu hnízdu,
mraveništi apod. Korona musí být
skryta ve vzdálenosti nejméně 100 kroků a chovat se naprosto tiše. Odložení
se provádí volně a nebo s uvázáním na zcela rozvinutém barvářském
řemeni, jehož konec je uvázán shodně v místě odložení psa. Pes se může
během odložení posadit a nebo postavit, ale nesmí poodejít. Poodejde-li
z místa odložení do 10 kroků, může být hodnocen nejvýše známkou 2 a do
15 kroků známkou 1. Vzdálí-li se z místa odložení více než 15 kroků je
pes hodnocen známkou 0. Pes odložený s uvázáním, obdrží známku podle
výkonu, sníženou o jeden stupeň. Popojde-li pes na konec barvářského řemene a
zůstane klidný, hodnotí se známkou 1. Zmítá-li se pes na řemeni nebo kňučí a
štěká, obdrží známku 0. Klid na stanovišti (zkouší se při LZ a VZ) Časový limit: 15 minut Pes má prokázat, že je
na stanovišti úplně klidný. Vůdci se psy jsou rozestavení kolem leče, asi 50
kroků od sebe. Korona prochází lečí s obvyklým lomozem. V leči se
z bezpečnostních důvodů nestřílí. Na pokyn rozhodčího vystřelí vůdci po
řadě 2x jednu ránu. Rozhodčí stojí tak, aby viděli chování zkoušených
psů. Pes může být volně u nohy, nebo připoután na vodítku, které nesmí vůdce
držet v ruce. Pes upoutaný na vodítku obdrží vždy o jeden stupeň nižší
známku. Pes nepokojný, nervózní,
kňučící, vydávající je hodnocen za každou chybu vždy o jeden stupeň nižší
známkou. Pes, který se zmítá na vodítku, nebo uteče za zdravou zvěří či do
leče, je hodnocen známkou 0 a ve zkoušce neobstál. Tato disciplína se
hodnotí na konci zkoušek za pomoci korony a všech rozhodčích, kteří jsou
v dosahu. Rozhodčí této disciplíny určí, kolik psů se bude zkoušet
najednou. V případě dvoudenních všestranných zkoušek se může tato
disciplina vyzkoušet na závěr disciplin lesní práce. Poznámka: Obdrží-li pes při zkoušce z disciplíny „0“ může pokračovat
až do ukončení zkoušek. Celkové hodnocení bude „neobstál“ a tabulka bude
vyplněna se všemi náležitostmi. Zkoušky vloh loveckých slídičů
Poznámka: Disciplína „Vrozená chuť k práci“ u plemen: clumber španěl, irský vodní
španěl, americký vodní španěl a u dalších vodních psů nahradí disciplínu
„Hlasitost“. Podzimní zkoušky loveckých slídičů
Poznámka: Disciplína „Vrozená chuť k práci“ u plemen: clumber španěl, irský vodní španěl,
americký vodní španěl a u dalších vodních psů nahradí disciplínu „Hlasitost“. Lesní zkoušky loveckých slídičů
Poznámka: Disciplína „Vrozená chuť k práci“ u plemen: clumber španěl, irský vodní
španěl, americký vodní španěl a u dalších vodních psů nahradí disciplínu
„Hlasitost“. Barvářské zkoušky loveckých slídičů
Všestranné zkoušky loveckých slídičů
Poznámka: Disciplína „Vrozená chuť k práci“ u plemen: clumber spaniel, irský vodní
spaniel, americký vodní spaniel a u dalších vodních psů nahradí disciplínu
„Hlasitost“. |